Historie obce

Oblast Hostína před dobou historickou
Před 200 – 100 miliony let pokrývalo převážnou část území pozdějších Čech moře. Jeho dno mělo mohutné vrstvy usazenin, které se po ústupu moře změnily ve slepence pevných pískovců, opuk a hlinitých slínu. Terénní hřbet, na kterém Hostín stojí, je složen z vrstev opuky, místy i vápence. V obou se nacházejí, a to v obci i okolí, zkameněliny, zbytky raků, plžů a mořských živočichů.

Podle horopisného členění patří Hostín do Jizerské tabule (v dalším podrobnějším členění do Košátecké tabule), která byla již od pravěku dosti osídlená. Asi před 10 000 lety, po po ústupu poslední doby ledové, zde archeologické nálezy potvrdily sídla lovců a sběračů plodů. První zemědělci se usazovali nejen v úrodné Polabské nížině, ale i na Jizerské tabuli. V nejbližším okolí Hostína to potvrzují nálezy v Byšicích, Harbasku a U spravedlnosti. Přímo v Hostíně byly nalezeny na různých místech 3 sekeromlaty z pravěku a štípaná kamenná industrie v lese za severním okrajem obce – odhad stáří 4000-5000 let př. n. l. Výzkumy na Hradsku u Kaniny potvrdily život ze starší doby kamenné a doby bronzové. Jsou potvrzena i sídla Keltů na Jizerské plošině. Ti si podmanili domácí obyvatele již ve 4. století př. n. l. a byli vytlačeny germánskými kmeny asi v 1. století n. l.

Doba hradištní (slovanská) je doložena v 9. – 10. století slovanským hradištěm Hradsko, které se stalo opět významným správním střediskem ležícím snad na rozhraní dvou slovanských kmenu – Pšovanů a Charvátců.

Po sloučení kmene Čechů (levý břeh Labe) a Pšovanů (pravý břeh Labe) se Mělník stal správním střediskem oblasti.

Ve 12. století začíná hromadné osídlení Kokořínska a v polovině 14. století  vstupuje Hostín do historie první zachovalou písemnou zprávou, která má přímý vztah k významnému archeologickému i správnímu středisku – Hradsku.

Dějiny Hostína – vznik obce a její název
Vznik obce lze spojovat s příchodem slovanských kmenů, které pronikaly na naše území již od 5. století našeho letopočtu. Přemyslovci měli již v 9. století vybudovaná svá sídla v Budči a na Levém Hradci. Knížecí država Pšovanů má svůj hrad historicky doložený také v 9. století. Doba hradištní (slovanská) je potvrzena v 9. – 10. století slovanským hradištěm Hradsko (u Kaniny).

Letopočty prvních zachovalých písemností u Hostína i sousedních obcí nemůžeme brát jako dobu jejich založení, protože buď potvrzují změny majetkové, event. dary, tzn. že obce musely být budovány mnohem dříve.

Založení obce, nebo v prvopočátku i samoty, mělo důvod hospodářský nebo strategický, případně obojí. Dle archeologických nálezů musela být kultivovaná půda pro hospodaření již před příchodem Slovanů. A první obyvatelé Hostína tuto skutečnost jistě využili. Strategické umístění obce mělo v dřívějších dobách velký význam. Nejvyšší bod u obce, vrchol Hostinná (283 m. n. m.) mohl sloužit jako přijímač i vysílač vizuálních signálu. Je v optické ose mezi Prahou (vrch Ládví – 359 m. n. m.) a Bezdězem (683 m. n. m.), který již před stavbou královského hradu (r. 1264-1278) byl dominantou kraje. Nepatrně vychýlena od uvedené osy je Vrátenská hora (508 m. n. m.).

Důležité pro kteréhokoliv feudálního vladaře bylo i v té době mnohem rozsáhlejší bohatství lesů, které ještě dnes tvoří rámec obce. Ty poskytovali nejen palivo, ale i nejvyužívanější stavební materiál pro neustále se rozvíjející mělnický region. Dřevní hmota zajišťovala i provoz vápenek. Pro zajištění všech uvedených hodnot postavil zde jednotlivec roubenou chaloupku (hájovnu ?) nebo malá skupina několika obydlí (hospodářský dvůr – dřevařská osada ?) a Hostín začal existovat. To vše samozřejmě na rozkaz nebo jen se souhlasem feudálního pána. Kdy se tak stalo, to již dnes nikdo nezjistí.

Jan Sládeček – Hostín a Harbasko v Historii, r. 2000

8 návštěvníkům se tato stránka líbí, děkujeme !